Kůže v autě a interiéru: typy, péče a omyly
Kůže je prémiový materiál, ale není bezúdržbová. V autě, na sedačce, židli nebo volantu dostává zabrat potem, mastnotou, UV zářením, třením a nevhodnou chemií. Správná péče neznamená „namazat čímkoliv“, ale pochopit, s jakým povrchem pracujeme.
Jak se vyznat v označeních kůže?
Na internetu často najdete seznamy, které míchají dohromady druhy usně, povrchové úpravy, způsob činění i imitace kůže. Proto je lepší brát je jako orientační přehled označení, ne jako pevný počet typů. „Full-grain“ a „top-grain“ popisují část a kvalitu lícové vrstvy. „Anilinová“, „semi-anilinová“ a „pigmentovaná“ souvisí hlavně s barvením a povrchovou ochranou. „Nubuk“ a „semiš/velur“ jsou broušené povrchy. „Třísločiněná“ označuje způsob činění. „Syntetická kůže“ už není pravá kůže, ale imitace.
Každý materiál snáší jinak vodu, čističe, tření i ochranné přípravky. Co je bezpečné pro pigmentovanou automobilovou kůži, nemusí být vhodné pro nubuk nebo semiš.
V moderních autech se často potkáte hlavně s pigmentovanou / chráněnou kůží, případně kombinací kůže, umělé kůže, alcantary nebo textilu.
Nejčastější označení a co znamenají
Proč kůže stárne
Kůže a její povrchová úprava trpí hlavně kombinací tření, potu, mastnoty, prachu, UV záření a nevhodných čističů. U volantu, bočnic sedačky řidiče a opěrek rukou je zatížení nejvyšší. Proto se právě tam nejdřív objevuje lesk, lepivost, popraskání, ztráta barvy nebo setřený vrchní ochranný lak.
Jednoduše si musíme zapamatovát, že regeneraci nahrazujeme čištěním a impregnovánm.
Častý omyl je, že čistá kůže má být lesklá. U většiny moderních interiérů je opak pravdou: čistý a zdravý povrch bývá spíš matný až přirozeně saténový. Silný lesk často znamená usazenou špínu, mastnotu nebo už mechanicky vyleštěný a opotřebený povrch.
Jak často kůži čistit
Neexistuje jedna frekvence pro všechny. Záleží na barvě kůže, používání auta, potu, oblečení, dětech, zvířatech i tom, jestli jde o volant nebo zadní sedačku. Bezpečnější je řídit se zátěží než pevným kalendářem.
Největší kontakt s potem a mastnotou. Vytírat šetrně častěji, klidně jednou za pár týdnů podle provozu.
Bočnice a sedák dostávají tření při nastupování. Kontrola a čištění zhruba každé 1–3 měsíce podle stavu.
Běžně 2–4× ročně. U světlé kůže, firemních aut nebo vyšší zátěže i častěji.
Impregnace nebo ochrana se volí podle typu materiálu a použitého systému. Není dobré bez rozmyslu vrstvit přípravky každých pár dní. Přebytek produktu může naopak lepit, špinit nebo dělat mapy.
Čemu se vyhnout
- Agresivní univerzální čističe, odmašťovače a domácí chemie.
- Melaminová houbička jako běžná metoda. Umí být abrazivní a může poškodit vrchní lak.
- „Výživa“ na povrch, který je špinavý. Nejdřív se čistí, potom chrání.
- Tvrdé kartáče na citlivé nebo poškozené části.
- Čištění za každou cenu, když už se na hadříku objevuje barva. Tam je potřeba zastavit a řešit stav povrchu.
Kdy už nestačí čištění
Pokud je poškozený vrchní ochranný lak, kůže ztrácí barvu, lepí, praská nebo se loupe, samotné čištění problém nevyřeší. V takovém případě se řeší oprava: vyčištění, odmaštění, případné podtmelení, sjednocení povrchu, barvení a vrchní ochranný lak. Až potom dává smysl následná ochrana a pravidelná údržba.
K povlakům na kůži jsme opatrní. Některé ochrany mohou pomoci proti znečištění, ale ne každý povlak je vhodný pro každý typ kůže. U budoucího barvení nebo opravy může nekompatibilní vrstva zhoršit přilnavost. Proto volíme raději ověřené systémy určené přímo pro kožené materiály.
Čištění, impregnace, renovace i barvení
Kožený materiál nejdřív posoudíme podle stavu a typu povrchu. Někdy stačí hloubkové čištění a ochrana, jindy už je potřeba lokální oprava nebo barvení.
